Mnoho lidí se mne ptá na můj názor na MMS. Nechtěl jsem se k tomu vyjádřit, dokud nezjistím dostatek informací a neudělám si vlastní analýzu po sestavení všech faktů - a to i těch, o kterých ani jedna strana nemluví.

Novináři i mnoho lidí věří tomu, co říkají lékaři. Považují jejich názor za správný, protože \"oni jsou přeci odborníci!\" Proto bych na prvním místě chtěl ujasnit, jednu věc:

Vědecký a objektivní postup znamená, že nejprve shromáždím všechna fakta, sestavím je vedle sebe a hledám mezi nimi souvislosti. Pokud si nějaká fakta odporují, musím hledat proč, prověřit je a najít odpověď. A pokud nějaká fakta odporují mým poznatkům, musím prověřit a přehodnotit své poznatky.

Pokud někdo odmítne fakta, protože odporují jeho dosavadním poznatkům nebo proto, že jim prostě odmítá věřit, není to odborník, ale fanatik. Fanatik nikdy nepřipustí, že by se mohl mýlit. Takový člověk je nebezpečný, a pokud je to lékař, tak dvakrát tolik. Názor fanatika tedy není směrodatný.

Po přečtení těchto řádků je pochopitelné zděšení některých lidí. Jak toto může někdo pít?
Také z toho vyplývá, že to není neutrální látka, jak někteří zastánci tvrdí. Ani nemůže být, jinak by neměla požadované dezinfekční účinky.

Jsou tu však další prokazatelná fakta:
tisíce lidí uzdravených z velkého množství nemocí, mnoho případů uzdravení i z některých současnou medicínou nevyléčitelných nemocí. Žádné akutní ublížení na zdraví ani při dlouhém užívání.

A potom ignorovaná fakta:
Chlordioxid se používá také v potravinářském průmyslu - na bělení mouky, na dezinfekci potravin, nebo jako součást zubních past a ústních vod k zamezení tvorby zubního plaku.

Při srovnání těchto faktů je zřejmé, že chlordioxid může pomoci i ublížit - záleží na jeho množství a koncentraci. To však není nic nového pod sluncem. Každý ví, že některé jedy v mírné koncentraci léčí.

Lékaři fakta o uzdravených lidech odmítají s argumentací, že MMS není prověřené a že to tedy je rizikové. Oni sami to však odmítají prověřit. Tisíce uzdravených lidí a žádné vážné poškození zdraví pro ně není argument.

A zde já vidím hlavní problém:

Toto považuji za hlavní důkaz proti argumentaci lékařů a vědeckých pracovníků. Jejich postoj je buď postoj fanatiků, nebo odhaluje, že MMS jde proti jejich skutečným zájmům. Zákonitě tedy vyvstává otázka: Jaké zájmy tedy mají? O co jim ve skutečnosti jde?

To opět potvrzuje závěry, které popisuji v knize Nespěchejte do rakve.

Na adresu lékařů a všech úředníků z institucí, argumentujících, že oxid chloričitý může ublížit, mám otázku: Proč tedy dovolíte prodávat ibuprofen, ibalgin, brufen, diclofenac (léky proti bolesti), když jejich užívání ničí žaludeční sliznici, způsobuje žaludeční vředy, ohrožuje střeva (dlouhotrvající průjmy), zvyšuje riziko infarktu o 50% a 3x zvyšuje riziko mrtvice?

Z toho je jasné, že užívání některých schválených a prověřených léků je daleko víc rizikové, než užívání MMS.

Rád bych poukázal na jiný fakt, o kterém se nemluví, protože o něm skoro nikdo neví. V knize Nespěchejte do rakve popisuji experimentální důkaz, který provedl doktor Joseph M. Price a kterým dokázal, že chlor v pitné vodě je hlavní příčinou usazování tuku v cévách. Chlor (nejedná se o čistý chlor, ale o desinfekční sloučeniny na bázi chloru, tzv. aktivní chlor) je katalyzátorem tohoto procesu a je tedy hlavní příčinou 50% úmrtí civilizovaného lidstva. Proto je důležité tento aktivní chlor z pitné vody odstranit (proto filtrujeme vodu z vodovodu). Při užívání MMS je potřeba brát zřetel i na tento fakt.

Můj pohled na MMS a CDS je ten, že to není lék, ale dezinfekce.

Protože „Chlordioxid je smrtící pro téměř všechny známé infekční organismy už při pozoruhodně nízkých koncentracích (což se týká parazitů, plísní, bakterií i řady virů)“, při rozumném používání (v nízké koncentraci) neublíží, nýbrž pomáhá a je méně rizikové, než antibiotika a mnoho dalších léků. V principu se jím dají nahradit antibiotika i mnoho dalších léků, které mají mnoho vedlejších účinků.

I když pomáhá v mnoha případech, není to však žádný zázračný všelék na všechny nemoci, které existují. Neléčí, nýbrž dezinfikuje. Protože je smrtící pro všechny známé infekční organismy „už při pozoruhodně nízkých koncentracích“, dokáže při nízké koncentraci velmi účinně zbavit tělo škůdců - bakterií, parazitů a plísní, aniž by při tom akutně poškodil člověka. Díky tomu se tělu neskutečně uleví. Díky tomu má tolik lidí tak skvělé výsledky při jeho používání. Proto - na rozdíl od léků - pomáhá při mnoha a mnoha různých potížích. Krátkodobě může dobře posloužit k rychlé pomoci od akutních, nebo také chronických těžkých problémů. A to mnohem efektivněji a méně destruktivně, než antibiotika.

Je však nebezpečné užívat ho dlouhodobě.

Proč? Ze dvou důvodů.
Za prvé, způsobuje usazování cholesterolu v cévách, což je dlouhodobý, nenápadný proces. Rychlost jeho usazování je závislá na množství konzumovaného aktivního chloru. Aktivní chlor v malém množství nezabíjí. Proto pokud někdo po letech zemře na infarkt, nikoho nenapadne spojovat to s dlouhodobě konzumovaným aktivním chlorem. Zvýšený příjem aktivního chloru urychlí usazování tuku v cévách. Proto by se mělo MMS a CDS vždy užívat jenom krátkodobě, do zbavení se problémů. Po zastavení příjmu tohoto chloru se zase zastaví, nebo dokonce zvrátí, proces usazování tuků v cévách.

Při užívání MMS podle protokolu 1000 Jima Humbla se nesmí konzumovat antioxidanty, (tedy ani ovoce a zelenina), protože ty ruší jeho účinky. Kdo tedy užívá MMS, nebo CDS trvale, je nucen jíst nezdravě a trpí o to větší podvýživou (nedostatkem mikroživin). Jak popisuji v mé knize, enzymy jsou dělníci, kteří staví, budují a opravují naše buňky, a vitamíny a minerály jsou jejich nářadím, bez kterého nemohou pracovat. Bez vitamínů a minerálů (antioxidantů) nemohou naše buňky, a tedy i imunitní systém, dost dobře fungovat a tělo nedokáže opravit způsobené škody! Je sice pravda, že MMS supluje imunitní systém, avšak za cenu špatného fungování podvyživených buněk a za cenu zrychleného rozvíjení kardiovaskulárních problémů.

Proto je nutné po zbavení se problémů užívání MMS / CDS ukončit a dát buňkám vše, co potřebují ke správnému fungování (mikrovýživu), aby se problémy již nevracely.

Abych mohl být maximálně objektivní, po prostudování pro i proti, jsem sám na sobě Chlordioxid vyzkoušel ve forme CDS. A nechal jsem si udělat snímek krve před užíváním a také po 14 dnech užívání (užívání podle protokolu 1000 Jima Humbleho). Výsledek? Žádná otrava, nebo poškození zdraví, avšak moje červené krvinky jevily po 14ti dnech užívání silný oxidační stres.

Myslím, že fakta hovoří jasně. Rozhodnutí, co s tím, je již jen na čtenáři.
Přeji Vám zdravý a plnohodnotný život.

Tomáš Kašpar
lovec faktů a detektiv pravdy o zdraví