Na Novinky.cz vyšel článek, který se tématicky dost často opakuje. Napsal jsem k němu komentář, žel i když jsem se zaregistroval do diskuse, tak mě server nepustil přihlásit, takže jsem svůj komentář nemohl vložit. Píši proto svůj komentář zde.
Článek s titulkem „Někteří léčitelé využívají zranitelnosti nemocných lidí“ vyšel zde:
http://www.novinky.cz/zena/zdravi/347187-nekteri-lecitele-vyuzivaji-zranitelnosti-nemocnych-lidi.html
A zde je moje stanovisko:
Tento článek je velmi zavádějící. Neuvádí správná fakta.
Článek vzbuzuje falešný dojem, že není proti dobrým léčitelům, ale ve skutečnosti přesně právě to dělá – snaží se zaútočit proti VŠEM léčitelům. Nedává žádnou informaci, jak rozlišit dobrého léčitele od falešného.
Ano, souhlasím s tím, že je mnoho “léčitelů”, kteří jsou skuteční šarlatáni a jsou lidem nebezpeční. Kdo však může za to, že se i jim daří? Můžou za to právě takovéto laciné, manipulativní a neodborné články, zamlčující nebo překrucující fakta. Lidé pak nemají možnost správné orientace, nemají správná vodítka a pokud se přesvědčili, že lékaři jim neumí pomoci, musejí svoji situaci řešit metodou pokus – omyl.
PRÁVĚ TAKOVÉTO ČLÁNKY JSOU ZODPOVĚDNÉ za to, že lidé často v rukách falešných léčitelů zemřou.
Článek vzbuzuje dojem, že lidé s rakovinou, léčení klasicky lékaři pomocí chemoterapie, ozařování a chirurgie, jsou uzdravováni a kdo přijde k léčitelům, prakticky nemá šanci.
Autorka však zamlčuje, že lidé léčení klasickou medicínou, se uzdraví jenom v 17% případů – ostatní zemřou. Lékaři sami však označují úspěšnost v léčbě do 30% za placebo… Úplně stejně by mohl být nadpis některého odstavce: “Svěřil svůj život do rukou lékařů a zemřel”.
Když jsem vydal moji knihu “Nespěchejte do rakve”, kontaktoval mne jeden onkolog, který mi doslova řekl: “Jsem křesťan a moje svědomí mne staví do konfliktu s mojí prací… V onkologii nejde o záchranu života, ale o oddálení smrti. Vždy. Veřejně to však nemohu říci – je to politicky nekorektní. Hledám jiné cesty, protože chci lidem nabídnout změnu života, ne oddálení smrti…”
Na mezinárodní konferneci World oncology firum 2012 v Miláně bylo jasně řečeno, že za posledních 40 let léčba rakoviny vůbec nikam nepostoupila a že SOUČASNÁ LÉČBA NEPRODLUŽUJE ŽIVOT PACIENTŮ. O tom se však veřejně nepíše a tyto informace se tají.
Autorka dále zamlčuje, že existují alternativní postupy, které vykazují až 80% úspěšnost. A že tyto postupy jsou zakazované, doktorům kteří by je chtěli dělat je odebírána licence, jsou označováni za šarlatány, někdy i zavíraní do vězení atd.
Proč není stejný poprask, když zemře člověk na rakovinu v rukou lékařů? To by totiž musel být poprask v novinách každý den!
Prý lékař musí nést zodpovědnost za své jednání, kdežto léčitel ne. Ani tato informace není pravdivá. Kdo jste byl v nemocnici na zákroku, tak jste musel podepsat papír, kde zprošťujete lékaře vší zodpovědnosti. Ještě jsem neviděl lékaře, který by za svoji nedbalost nesl důsledky.
Kdo vydělává na zranitelnosti nemocných?
Lékaři po nás nepožadují peníze, protože je zaplatí zdravotní pojišťovna. Když si však platíme pojištění, meli bychom mít právo vybrat si i způsob naší léčby. Toto právo však nemáme. Zdravotní pojištění platit MUSÍME a STÁT ZA NÁS ROZHODUJE, jakou léčbu podstoupit můžeme, a jakou ne. Je nám upíráno právo starat se sami o sebe.
Hyenismus je v tom, že pokud chceme jinou léčbu, tak si ji musíme zaplatit sami.
Proč to není tak, že si zvolím léčbu, dostanu účet za léčbu a pak požádám pojišťovnu o proplacení? Jsem přesvědčen, že by si každý pohlídal, zda byl řádně ošetřen, zda mu bylo účtováno správně a zda se nemrhalo penězi. Protože to jsou naše peníze.
Tomáš Kašpar