Dotaz:

Narazil jsem na článek od Jima Humbla \"Podvody kolem pH\".
On tvrdí, že tělo nelze alkalizovat za účelem ozdravení.
Je to v přímém rozporu s tím, co říkají jiní.
Jaký je na to Váš názor?

Odpověď:

Pan Humble má v jedné věci pravdu: do problematiky pH mluví kde kdo a většina neví, co říká, tedy mluví  nesmysly.

Naše tělo má přesný, jasně vymezený prostor a podmínky, za jakých může dobře fungovat. Vybočení z těchto mantinelů způsobuje zdravotní problémy.
V celém těle jsou nastaveny tyto parametry. Někde jsou výkyvy pH možné nebo dokonce nutné (jako v trávicím traktu), jinde ne.
Krev nikdy nemění své pH – pokud by k tomu došlo, bude problém. Proto pokud by hrozila změna pH, ihned a bez milosti si tělo vezme z kostí vápník nebo jinde jinou látku, aby bylo pH zachované.

Překyselení se tedy nikdy netýká krve. Může však dojít k určitému lokálnímu překyselení tkáně, například při zánětu nebo při působení chemikálií v těle (např. při jejich usazování). Nebo kyselina močová ve svalech po intenzivním cvičení.
Pokud je takové překyselení dlouhodobé může i spustit zhoubné bujení (jak popisuji v knize Nespěchejte do rakve).

Pokud jde o potraviny, zde koluje nejvíc nesmyslů. Je úplně jedno, zda jsou potraviny zásadité nebo kyselé. Důležité je, zda jsou zásadotvorné nebo kyselotvorné. To znamená, jaký zůstane popel po jejich spálení, když je tělo zpracuje (spálí). Jaké chemické prvky obsahuje ten popel.
Ty chemické prvky v popelu buď vytvářejí kyseliny, nebo zásady. Například citrón je kyselý, ale jeho popel je zásadotvorný.
Nejde tedy o to, zda jde do žaludku kyselé nebo zásadité. V žaludku se vše změní na kyselé.
Můžete sníst lžíci sody, avšak za chvíli tam z ní nic nebude. Kdybychom neutralizovali žaludek, přestaneme trávit! Otázka je jiná:
a) jak moc silnou kyselinu musí žaludek vytvořit, aby rozložil snězené látky – při špatném jídle může dojít k poškození žaludeční stěny kyselinou a mohou vzniknout žaludeční vředy
b) jaký popel vznikne po strávení potravy – kyselinotvorný nebo zásadotvorný? Vytvoří kyselinu, nebo zásadu?

A aby nevznikla nerovnováha v těle, tělo tyto kyseliny nebo zásady neutralizuje. Pokud k tomu nemá zdroje v potravě, tak musí sáhnout do svých vlastních zásob. A protože máme ve stravě více kyselinotvorných potravin než zásadotvorných, tělo k neutralizaci odčerpává vápník z kostí - a vzniká osteoporóza, kazí se zuby, ničí se klouby atd.

Příkladem jsou bílkoviny. Tuk i cukr tělo spálí a odpadem je voda a CO2. Přebytečné nevyužité bílkoviny tělo také spálí na energii, musí je však rozložit a přeměnit na cukry. Z bílkovin však zůstává další odpad, který je většinou kyselinotvorný a tělo ho musí vyloučit. Aby při vylučování kyselin nedošlo na cestě k poškození orgánů, tak tělo ty kyseliny nejprve neutralizuje. Když k bílkovinám jíte zeleninu, tělo to neutralizuje zásaditým popelem ze stravy. Když ji nejíte, pak si vezme vápník z kostí apod.

Snad Vám to takto stačí. S úctou

Tomáš Kašpar